EFC 2025

Na letošní Mistrovství Evropy ve flyballu, které se konalo v belgické vesničce Ruddervoorde, vyrazila všechna tři naše družstva a přivezla si jedno umístění „na bedně“ – Hop Trop Hurricane 3. místo v 11. divizi.

Hop Trop Prague 7. místo v 7. divizi, Hop Trop Panthers dělené 7.-9. ve 14. divizi.

A delší verze , pro ty, kdo mají trpělivost to číst:

Na místě se většina z nás sešla už ve středu večer. Tím, že jsme až na poslední chvíli řešili navýšení počtu míst pro naše auta a stany, jsme nakonec bydleli skoro na konci celého provizorního kempu pro cca 140 družstev. To by samo o sobě nevadilo, až na to, že to je normálně ovčí pastvina, takže všude byly ovčí exkrementy, které některým pejskům velmi chutnaly . Záhy jsme si připomněli i další skvělý belgický zvyk, a sice že voda ve sprchách teče buď ledová, nebo horká, bez možnosti regulace .

Ve čtvrtek si část z nás dopřála výlet k moři, část pak do Brugg, a další jen tak relaxovala ve stanu, poté, co odmítla variantu „zapřáhneme tvůj stan za auto a pojedeme k tomu moři všichni“ .

Večer po slavnostním zahájení turnaje došlo na velké hoptropí rozdílení funkcí – vzhledem k netradičnímu formátu Speed Trialu (2×5 běhů) jsme potřebovali pokaždé připravit všechny psy, a pod hrozbou velmi krátkého času na přípravu bylo třeba využít úplně každou ruku i nohu .

V pátek vypukla první část běhání – rozřazovací závod Speed Trial. Vedro bylo pekelné, parkury velmi suché a prašné, mírně do kopce, v prostoru pro rozbíhání s mrňavými zášlapy, které byly upevněny do země šrouby. K tomu Belgičané dolaďují on-line systém, ve kterém hlavní rozhodčí používá k potvrzení výsledků běhů tablet, a ono jim to trochu drhlo, čímž tu a tam vznikala na jednotlivých parkúrech zpoždění. Když pak měl někdo v ohni více želízek, tedy několik družstev na více parkúrech, měl o zábavu postaráno .

Dopoledne šla do akce první dvě naše družstva, a sice Panteři a Hurikáni.

Panteři nastoupili ve složení Dori (BOC), Easy (BOC), Fler (BOC), Charlie (AUO), Bridget (pudl) a Flek (PRT vypůjčený i s paničkou z Crazy Balls). Právě kombinace Fleka a Charlieho se ukázala být pro oba chlapce trošku problematická a vyžádala si určité improvizace, ale byli jsme moc rádi, že Fleka máme. Hlavní snižovačka družstva, pudlička Brigetka, totiž nějak nebyla ve své kůži, takže si Flek nakonec zaběhal ještě víc, než jsme původně plánovali. Nejlepší dosažený čas 19,07 s byl o trošku horší, než jsme si představovali, ale nakonec se ukázalo, že v podstatě odpovídal té správné divizi.

U Hurikánů, kteří na posledním turnaji před ME zaběhli čas 17,21 s, jsme ve Speed Trialu očekávali jasně sedmnáctkové časy, ale ono to nějak nešlo a nešlo (nejspíš i proto, že se někteří členové družstva domnívali, že se běhá Round Robin, takže to tam nervali, když měl soupeř chybu ). Družstvo ve složení Blue (AUO), Lilo (BOC), Fay (BOC), Dixa (BOC), Axelle (kříženec) a Carmela (PRT) si zapsalo nejlepší čas o více než sekundu horší, než jsme očekávali. Snad poprvé jsme tedy využili možnosti nahlásit pořadatelům po doběhání divize jiný čas, který by lépe odpovídal výkonnosti družstva. A dobře, že tak, jinak by se Hurikáni ve své nové divizi brejkli.

Prágové ve složení Ari (kříženec), Ali (BOC), Lucka (BOC), Melie (BOC), Roník (BOC), Gyom (BOC) nastoupili na parkur odpoledne, kdy bylo opravdu hodně velké horko, a zřejmě i kvůli tomu se jim povedlo bez chyb dokončit jen tři běhy z deseti. Ten nejlepší z nich naštěstí nebyl daleko od našeho cíle a udržel Prágy v 7. divizi i pro druhou část turnaje.

Celkem podle našeho očekávání z přerozdělení divizí po ST vyplynulo, že Panteři a Hurikáni závodí v sobotu, zatímco Prágové až v neděli. Sobota byla co do počasí hodně příznivá, ochladilo se a po velkou část dne bylo zataženo (těch pár dešťových kapek, co spadlo, ani nestojí za zmínku). V neděli se vrátilo horké počasí, jakž takž slušně bylo jen po ránu.

Panterům se bohužel nedařilo a vychybovali se již po dvou rozbězích, takže na ně zbylo dělené 7.-9. místo .

Zato Hurikáni zabojovali – v prvním rozběhu přejeli soupeře 3:0, s dalším pak svedli dramatickou bitvu a vyhráli 3:2. V té chvíli už měli jistou medailí ! O možnost postupu do finále však přišli nejprve v souboji s dalším českým družstvem Fór X-treme (pozdějším vítězem divize), a následně se vychybovali v souboji s maďarskými Akela Bordiz. Ale i bronzová medaile je fajn a Huri tak zdárně navázali na svou mnohaletou tradici, kdy se z každého ME vrátili s umístěním na bedně (naposledy vloni, kdy byli také třetí).

S napětím jsme čekali, jak se bude v neděli dařit Prágům. Ze začátku tedy nic moc, protože byli paradoxně příliš rychlí . Hned v prvním běhu tři ze čtyř jejich psů zaběhli své nejlepší časy na turnaji, a byla z toho prohra kvůli prolomení CT. Čistý čas 15,58 s nám trochu vyrazil dech … bohužel přišel v absolutně nevhodný moment. Došlo tedy k neplánovanému vystřídání Roníka coby nejrychlejšího psa družstva, ale psovodi se už nedokázali srovnat do správných střídaček a prostě to projeli . V dalším rozběhu se naštěstí vzpamatovali a vyhráli 3:1.

A pak to přišlo – souboj s českým družstvem CrazyBalls I, jeden z těch mega napínavých, na které se nezapomíná (a kvůli kterým jedete 1000 km ). V prvním běhu Prágové chybovali, ve druhém běhu byli Crazíci moc rychlí na čistém čase, ve třetím běhu Crazíci chybovali. Prágové vedli 2:1 a měli mečbol, ale bohužel ho nevyužili, když nechali jednu střídačku příliš dlouhou. V pátém, rozhodujícím běhu, pak doběhla obě družstva opravdu hodně těsně, a všichni s napětím čekali, co se objeví na digitálních tabulích. Crazíci 16,54 s, Prágové 16,55 s! 😮 Nejtěsnější možná prohra pro Prágy a konečné 7. místo v devítičlenné divizi, ale po užasnému souboji!!!

Zbytek dne jsme se snažili aspoň pomáhat dalším českým družstvům, která zůstala ještě ve hře, a večer jsme si došli na vyhlášení výsledků pro mohutné těžké medaile a originální skleněný pohár. Většina z nás odjela v pondělí dopoledne, někdo zpět do ČR, jiní si pobyt prodloužili o nějaké ty výlety a návštěvy zajímavých míst.

Byla to super akce, byť co do cesty dost dlouhá a co do podmínek chvílemi hodně náročná. Ale užili jsme si spoustu legrace a vůbec to celé stálo za to .

P.S.: Příští rok naštěstí pojedeme na ME jen kousek za německé hranice .