Tak jsme to zvládli. Zase. Už podvacáté. Tentokrát asi nějak líp než jindy. Ti stejní staří blázni, jako v minulých letech, jen doplnění o pár dalších, mladších a naštěstí hodně pracovitých. Opět v Žamberku, který nemáme úplně za rohem, ale nabízí nám skvělé podmínky. Opět na začátku května, který je trochu rizikový, pokud jde o počasí, ale když to vyjde, je to prostě paráda. Zase přijela spousta zahraničních družstev – jejich zájem je každý rok vyšší, než kolik je volných míst. 60 přihlášených družstev ze čtyř zemí, 59 jich přijelo. 10 divizí… Chtěli jsme 9, ale takhle to vyšlo lépe.
Zase to byl mazec, před turnajem, během turnaje i po něm. Zase spousta vymýšlení, jak co udělat. Jakými neobvyklými cenami ještě překvapit. Jak získat co nejvíc sponzorů. Jak vylepšit ještě tohle a támhleto.
Nemá cenu tady vyjmenovávat všechno, co bylo potřeba zajistit a udělat – kdo někdy pořádal flyballový turnaj, ten si to umí představit, a kdo ne, ten to stejně nepobere.
Je to prostě za námi. Mákli jsme si, ale také se pobavili, zaběhali si a umístili se na bedně.
Po mnoha letech jsme do boje nasadili čtyři družstva:
NIMBUS HOP TROP – v 10. divizi, s nejpomalejším vstupním časem a s vědomím, že tahle banda psích seniorů kombinovaná s psíky, co flyballem úplně nežijí, si jde hlavně zaběhat a nic víc se od ní nečeká. A ejhle – Fler, Charles, Gemma, Charlie, Tazz a Pepe to dotáhli až na krásné 3. místo ve své divizi!!! Soupeře neporáželi rychlostí, ale přesností!
HOP TROP PANTHERS – v 9. divizi, také bez nějakých velkých očekávání, ale i jim to cinklo, dokonce stříbrně! Nováček Teena, zkušené Easy, Aina, Blue a Bridget, a k tomu Mila, která se úspěšně vrátila na závodní dráhu po loňské kolizi. Ufff!!!
HOP TROP HURRICANE – 7. divize a také krásné 3. místo! Lucka (zápůjčka z Prágů), Lilo, Fay, Dixa a Carmela. Hodně pomohlo výchozí 2. místo po sobotním Speed Trialu, a i když běhali jen v pěti, sedmnáctkových časů tam pár nasázeli.
HOP TROP PRAGUE – 4. divize, jediní bez medaile. Družstvo, které má obrovský potenciál… si pokazit i to, co se pokazit nedá. Tentokrát se čtyřmi psy po průjmech či jiných zdravotních problémech (Ari, Ron, Axelle, Gyom) a dvěma fenami po štěňatech (Ali, Melie). Některé individuální časy přesto vynikající, jiné zase nečekaně špatné. Ale hlavně, souhra v papírově nejrychlejší sestavě opakovaně nefunkční. Tohle se přes zimu bohužel opravit nepodařilo. Tohle je někde v hlavách.
Doběháno, uklizeno, hotovo… Eager’s Cup 2026 je za námi. Uvidíme, co bude/jestli něco bude 8.-9.5.2027.